prvotní oprýskaná plechová tabulka z r. 1905 pozdější emailová varianta (cca 1920) poloviční smaltovaná verze k pozemní instalaci (stromy ap.)

MODRÁ HŘEBENOVKA
MODRÁ HŘEBENOVKA
(Blauer Kammweg) Kammweg E3Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více než 100 let tzv. Blauer Kammweg, čili Modrá hřebenovka, od r. 1903 většinou značena zinkovými tabulemi s namodro vyraženým 4hrotým hřebínkem. Symbol vynalezl r. 1902 varnsdorfský továrník Otto August…Hotel Berghof Lichtenhain - Der Kammweg se zrodila v neděli 13. 4. 1902, kdy se ve Varnsdorfu (Warnsdorf) setkali představitelé severočeských horských spolků zejména z Lužických hor (Zittauer [Lausitzer] Gebirge, Łužiske hory, Góry Łużyckie) Lužický horský spolek - Historie turistiky v Lužických horách - Kammweg - Hřebenová cesta a dohodli vytyčení trasy z Ještědu (Jeschken, Jeszczed) na Růžovský vrch (Rosenberg) ceskosaske-svycarsko.cz. Nechali se inspirovat proslulou soustavou alpských chodníků (Pinzgauer Spaziergang) v okolí solnohradských lázní Zell am See Zell am See - cs.wikipedia.org, durynskou ‘Běžeckou stezkouRennsteig Rennsteig - de.wikipedia.org a rovněž i poněkud menším systémem na Šumavě (BöhmerwaldKOHOUTÍ KŘÍŽ - Šumavské ozvěny - Mapy Šumavy. V červnu 1903 terén prozkoumal českolipský gymnaziální profesor, kněz Řádu sv. Augustina a vytrvalý vlastivědný badatel Anton Amand Paudler Bohmischleipa.cz - českolipské proměny v obrázcích - Pomník A. A. Paudlera (*8. 10. 1844 Kamenická Nová Víska [Kamnitz-Neudörfel] - †10. 11. 1905 Praha) v doprovodu tehdy mnichovského akademického malíře, tzv. ‘Brožíka Šluknovského výběžku’, Augusta Frinda (*21. 11. 1852 Krásná Lípa [Schönlinde] - †3./4. 8. 1924 Krásná Lípa).knapište nám... děkujem



_________________________________________________________________________________________

sesterské stránky: kammweg.cz, severnipolabi.cz, festivalsudety.cz, ukp98.cz/sudety, ukp98.cz/mid

AKTUÁLNĚ

Vyvezená výstava 20 Horní les13. 12. ne 10:15 počasí - Petrovice, Ústí nad Labem (Czech Republic) ZANIKLÉ OBCE SUDET - sudecká procháska zaniklou historií

KARTE DES ERZGEBIRGS - KAMMWEGES

Verlag der Graserschen Buchhandlung (Richard Liesche), Annaberg

ZANIKLÉ OBCE SUDET - sudecká procháska zaniklou historií s Vyvezenou výstavou Historie v času - Kammweg - propagační video: Petrovice (PeterswaldPetrovice (okres Ústí nad Labem)Petrovice (okres Ústí nad Labem), Hladov (Hungertuch) HLADOV (Hungertuch) - 441 m n. m. - Nejsevernější osada našeho okresu…Hladov (Petrovice), Nový Dvůr (Neuhof) Knoflíkáři z Tisé - Historie obce Tyssa a osad Raiza, (včetně místní části Neuhof) a Eiland, Rájec (Raiza) Herzlich willkommen in Raiza! Ansichten von Raiza, Antonínov (Antonsthal) Antonsthal Nr. 3 - Familie Gert Grohmann, Lada (Brache), Cihlářský rybník (Ziegelteich) Rybníky Ústecka - 2. Cihlárský rybník, Havraní (Rabenhaus) HAVRANÍ katastr obce Libouchec - odj.: 10:36 od Hraničáře na konečnou v Petrovicích, návrat autobusem v časech pravidelných odjezdů ze zast. Tisá, rozc. Sněžník: 13:48, 15:48, 17:48 - vede: Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) Milan Bouřka, sekční šéf resortu ‘Kammweg’ při Severním Polabí (www.severnipolabi.cz)Města, obce, osady a lidé Severního Polabí (pekky@dbdent.cz)

NA KOLE PO KRUŠNÝCH HORÁCH A ZANIKLÁČÍCHPŘEDSTARTOVNÍ INFO: Po celou dobu budeme mapovat zaniklou historickou turistickou cestu „Kammweg - Modrá hřebenovkaProjekt Hřebenová trasa v Krušných horáchKammwegKammweg Erzgebirge VogtlandERZGEBIRGSKAMMWEGKammweg, která vznikla před 1. světovou válkou (s možností opětovného vytýčení). Více na kammweg.cz a stránkách zaniklých obcí zanikleobce.cz Zaniklé obce. Vše, co se nám podaří zdokumentovat, ať fotograie či upřesnění informací, zveřejníme prostřednictvím portálu MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ (www.severnipolabi.cz) Města, obce, osady a lidé Severního Polabí.

Výstavní panely s místy souvisejícimi s plánovanou expedicí: MĚSTA · OBCE · OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ · ÚSTECKO ADOLFOV ADOLFOV Dělouš (Tillisch) SUDETY aneb Les divokých sviní transformován do zaniklé obce Dělouš (Tillisch). Havraní (Rabenhaus) Tisá (Tyssa)
Z přílohových solitérů NÚP (www.nup.cz) Nové Ústecké Přehledy: Habartice (Ebersdorf) Fojtovice (Voitsdorf) Hladov (Hungertuch) Horní Les (Oberwald) Horní Libouchec (Oberkönigswald, Holzgrund) Dolní Varvažov (Niederarbesau) Horní Varvažov (Oberarbesau) Kamenice (Kamnitz, Kamitz)Kamenice (Kamnitz, Kamitz) Knínice (Kninitz)Knínice (Kninitz) Lada (Brache) Liboňov (Liesdorf)

 

 

 

Některé z přilehlých destinací:
Z českých vrcholů Krušných hor směřují nejkrásnější pohledy k Českému středohoří… Z Komáří vížky a dalších míst na úpatí (Krupka, Kyšperk) máme hustě osídlenou podkrušnohorskou pánev jako na dlani… Komáří vížka (někdy též hůrka) stojí na vrcholu hory Kněžiště (807,5 m n. m.)… Hned pod hotelem Komáří vížka nabízela občerstvení i Schlinzigova hospoda… Komáří vížka se značkou Modré hřebenovky osazenou na stromě… Osadu Adolfov založil až v r. 1833 majitel všebořického panství hrabě Adolf Ledebour-Wicheln… Osada Rájec se změnila k nepoznání…

Habartice, připomínané již roku 1363, se rozkládaly při staré ‘srbské’ cestě… Z české strany poměrně strmý vrchol hory Kněžiště pokračuje mírným klesáním do Německa… Jak dokládá fotografie restaurace ‘Lesní zámeček’, již v 2. pol. 19. stol. byla Telnice oblíbeným letoviskem… Žandov byl v neděli 29. 8. 1813 během bitvy mezi francouzskými a ruskými vojsky zcela vypálen… Jehlan s dělovou koulí na Asmanově louce ve Ždírnickém údolí nad Žandovem - pomník zajetí generála Vandamma… Chlumec stál přímo v ohnisku napoleonské bitvy…

Pozdrav ze Žandova… Ždírnice je samota tvořená dvěma domy v údolí Ždírnického potoka… Hornická kolonie v Přestanově vznikla v letech 1923 - 1925… Chlumecký zámek od Zámeckého rybníku… Náves v Chlumci s pohledem na vrch Horka… Pivovar v Chlumci umístěný ve starém zámku vařil pivo od konce 16. století do roku 1946… Hostinec U Trojlístku (Zum Kleeblatt) v Chlumci… Hostinec U Šmelce (Zur Schmelze) č. p. 50 stál v místech zemědělského areálu… Česká škola ve Varvažově byla otevřena v roce 1934… Roederův hrob u Varvažova… Stará pošta ve Varvažově, vpravo stanice tramvaje… Náves a hostinec Raimunda Puhla v Úžíně… Místní částí Českého Újezda byla nevelká osada Nedvězí na západním úpatí hřebene Střížovického vrchu… Kaple Nejsvětější Trojice v Dělouši z roku 1871 byla zbořena při likvidaci obce v roce 1966…

Mapa
Stará solná stezka (Via Salaria, Alte Salzstraße) vedla ze srbského hradu Neleticů Dobré Hory (Dobrohora, Dobrogora) - dnes Halle (Dolnosol, Hála Magdeburská) - přes lázně Gottleuba, Hladov (Hungertuch), Nový Dvůr (Neuhof) Antonínov (Antonsthal) a Lada; za Cihlářským rybníkem (Ziegelteich) pokračovala do Horního Libouchce (Oberkönigswald, Holzgrund, Tschekenthal), Malého Chvojna (Kleinkahn), Žďáru (Saara), Strážek (Troschig, Troschik), Božtěšic (Postitz), odtud po Skřivánčím vrchu (Lerchenfeld) přes Ústí Středohořím do Prahy. Na dlážděné cestě bývaly prý patrné rýhy od kol formanských vozů.

Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) Milan Bouřka
sekční šéf resortu ‘Kammweg
při Severním Polabí (www.severnipolabi.cz) - v. r. (pekky@dbdent.cz)

_________________________________________________________________________________________

KÁMEN OBRŮ Nevíte kde se nachází Kámen obrů (Hunenstein)? Obří šutr se našel! Kámen obrů (Hünenstein) - odhalení Obrův kámen Města, obce, osady a lidé Severního Polabí Dělouš - Les divokých sviní - Sudety sobě, Achab Haidler, Pekky Bouška - Příběh o zaniklé obci
Sto pověstí, bájí a příběhů severočeskýchKámen obrů (Hünenstein) - filmNa louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých. V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravskou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté František CajthamlFrantišek CAJTHAML-LIBERTÉ (* 30. 3. 1868 Suchomasty František Cajthaml-Liberté - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) Pietní akt - František Cajthaml - Liberté - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941) Antonín Svěcený
fotografie:
odhalení (2. 4. 2012): odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) odhalení (pondělí 2. 4. 2012) Města, obce, osady a lidé Severního Polabí

SEVERNÍ POLABÍ - JAROSLAV KŘENEK: ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ - SněžníkCesta z Podmokel na Sněžník i od kapličky za vsí Sněžníkem na vrchol označena jest modrými značkami Die Geschichte des Erzgebirgskammweges....
Výlet č. 3 možno spojiti s odbočkou ze vsi Sněžník do Tisé (přes 5 km) a navštíviti tisovské pískovcové stěny
. - České Středohoří - II. opravené vydání - Jaroslav Křenek (* 17. 5. 1890 Třebenice [Trebnitz] - † 5. 9. 1964 Slaný [Schlan]) - nákl. KČST v Lounech [Laun] 1929, tiskem Ant. Štrombacha v Lounech, Tř. legionářů.
 

V. Rudohoří. - V. Wachsmann - Severní Polabí - Od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína - Česká Beseda v Ústí n. L. 1888Za Ždirnicí (Telnitz) otvírá se do lůna Rudohorského dlouhé hluboké údolí se šťavnatými luhy a hlubokými v mnohých oklikách vine se silnice na hřbet Rudohorský (Adolfsgrün). V údolí to ústí na východ vedlejší strmé, divokou bystřinou protékané a bukovým lesem zarostlé údolí, jímž hrbolatá vede pěšinka do Schönwaldu, dlouhé to vesnici pod horou Spitzberkem na hřbetu Rudohorském, na jejímž dolejším konci jest saská hranice.

Za Nakleřovem běží silnice skrze lesy do Petersvaldu (Petrovic), as 1 hodinu dlouhé vesnice, v táhlém, lučinatém údolí. Několik set kroků pod vesnicí rozšiřuje se na hranici saské v rondol, vysokými stromy zastíněný, s kamennými lavičkami. Nad Chlumem ční vršek Hůrka s trojhrannou kapličkou sv. Trojice, zřízenou na památku bitvy 1813 od císařů rakouského, ruského a krále pruského. Sem koná se na den Sv. Trojice slavná pouť. Jihozápadně od Chlumu za vsí Přestanovicemi (Pristen) podle silnice jest ruský pomník na r. 1813. Nad stanicí chlumskou (dr. Duchcovsko-Podmokelské) vine se cesta lesní strání kolem kapličky na hřeben Rudohorský do Ebersdorfu. Pod námi v hluboké, lesnaté rokli bublá horský ručej.

SEVERNÍ POLABÍ - Pánev HnědouhelnáOd pomníku rakouského a pruského pokračuje silnice Teplicko-Podmokelská nejprve ovocným, pak vysokým, topolovým stromořadím ve směru přímočarém do vrchu až na vysočinu podrudohorskou u Žďáru, odkudž přes Libouchec (Königswald) znenáhla se sklání k Podmoklí. U Žďáru (Saara) kříží se s ní jiná silnice z Ústí přes ves Knínice na holém úbočí Rudohorském, přímo do Nakleřova vedoucí. Na nejvyšším místě první silnice nalézá se zcela o samotě hostinec u „Jitřenky“ („zum Morgenstern“). - V. Wachsmann - Severní Polabí - Od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína - Česká Beseda v Ústí n. L. 1888