MODRÁ HŘEBENOVKA (Blauer Kammweg)   se zrodila v neděli 13. 4. 1902, kdy se ve Varnsdorfu (Warnsdorf) setkali představitelé severočeských horských spolků zejména z Lužických hor (Zittauer [Lausitzer] Gebirge, Łužiske hory, Góry Łużyckie) a dohodli vytyčení trasy z Ještědu (Jeschken, Jeszczed) na Růžovský vrch (Rosenberg) . Nechali se inspirovat proslulou soustavou alpských chodníků (Pinzgauer Spaziergang) v okolí solnohradských lázní Zell am See , durynskou ‘Běžeckou stezkou’ Rennsteig a rovněž i poněkud menším systémem na Šumavě (Böhmerwald) . V červnu 1903 terén prozkoumal českolipský gymnaziální profesor, kněz Řádu sv. Augustina a vytrvalý vlastivědný badatel Anton Amand Paudler (*8. 10 1844 Víska pod Lesy [Walddörfel, Lattenbüschel] - †10. 11. 1905 Praha) v doprovodu tehdy mnichovského akademického malíře, tzv. ‘Brožíka Šluknovského výběžku’, Augusta Frinda (*21. 11. 1852 Krásná Lípa [Schönlinde] - †3./4. 8. 1924 Krásná Lípa).k
___________________________________________________________________________________________________
sesterské stránky: kammweg.cz, severnipolabi.cz, festivalsudety.cz, ukp98.cz/sudety, ukp98.cz/mid |
AKTUÁLNĚ
1. 12. so 8:30 

|
|
SUDETSKÁ PROCHÁZKA - Z Ústí n. L. , (Divadlo 8:36) do st. Krupka, Bohosudov, MěÚ (9:02), dále autobusem (9:27), či lanovkou (jede každou hodinu , vždy v půl) na Komáří hůrku   (Mückenberg, Mückentürmchen)  , odtud Příhraniční naučnou hornickou stezkou  , k Bufetu U Kožíška pod vlekem sjezdovky Cvičná louka Ski Komáří vížka , pak pod Liščím vrchem (Klösenberg) s jámou Johannes Zeche do Horní Krupky  (Obergraupen) ke krucifixu Povýšení kříže, Štole Josef , kříži u vstupu do Alter Stollen , Prokopově vyhlídce , cínové rudní žíle Lukáš na Naučnou stezku Po stopách horníků , potom ke štole Preisselberg II nad Preisselberským pramenem a zpět na Příhraniční naučnou hornickou stezku  ke Skanzenu důlní techniky se štolou Starý Martin (prohlídka s výkladem - František Saksun ), pak přes osadu Ve Vísce (Dörfel) s vyhlídku k útvaru Skály a odbočce na Starou hornickou stezku ke Krušnohorské zlomové linii, štole Lukáš , studánce U Hasičské cesty, skalnímu útvaru Plakánek, bývalému hostinci Gasthaus aus Alm, osadě Knetl  s vyhlídkou, Žabímu jezírku, Hexensteinu a pod Pamětní deskou Střeleckého spolku na Střeleckou stezku v Krupce (Graupen) . Od bývalého měšťanského pivovaru dolů po Husitské kolem Infocentra hornické krajiny, Muzea, Morového sloupu , Staré radnice , busty MUDr. Ferdinanda Arlta, kostela Nanebevzetí Panny Marie , sochy sv. Jana Nepomuckého, Hasičského muzea, kostela svatého Ducha, Pivovaru U Šimků, staré kovárny , kostela sv. Václava a někdejší mýtnice , do Bohosudovské a ul. Na Hrázi s Parkem Bohdana Ostroveršenka. Za zříceninou vodní tvrze Starý dvůr konečně k poutnímu kříži a Bazilice Panny Marie Bolestné (prohlídka s výkladem - Mgr. Jana Šedivcová, či Mgr. Jiří Breu); návrat: ze st. Krupka, Bohosudov, MěÚ (16:53) k ústeckému Hl. nádraží; zakončení: v Pivovarské šenkovně … - vede: Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) , generální sekretář spolku ÚKP 98 (ukp98.info) a sekční šéf resortu ‘Kammweg’ při Severním Polabí (severnipolabi.cz) (pekky@dbdent.cz) - info: kammweg.cz
PŘEDSTARTOVNÍ INFO: Odjezd: z Ústí n. L. , (Divadlo 8:36) do st. Krupka, Bohosudov, MěÚ (9:02), dále autobusem (9:27), či lanovkou (jede každou hodinu , vždy v půl) na Komáří hůrku   (Mückenberg, Mückentürmchen)   ; návrat: ze st. Krupka, Bohosudov, MěÚ (16:53) k ústeckému Hl. nádraží; zakončení: v Pivovarské šenkovně … - vede: Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) , generální sekretář spolku ÚKP 98 (ukp98.info) a sekční šéf resortu ‘Kammweg’ při Severním Polabí (severnipolabi.cz) (pekky@dbdent.cz) - info: kammweg.cz
Po celou dobu budeme mapovat zaniklou historickou turistickou cestu „ Kammweg - Modrá hřebenovka“      , která vznikla před 1. světovou válkou (s možností opětovného vytýčení). Více na kammweg.cz a stránkách zaniklých obcí zanikleobce.cz  . Vše, co se nám podaří zdokumentovat, ať fotografie či upřesnění informací, zveřejníme prostřednictvím portálu MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ ( severnipolabi.cz)  .
Výstavní panely s místy souvisejícimi s plánovanou expedicí:
Z přílohových solitérů NÚP (www.nup.cz):  
Některé z přilehlých destinací:

Mapa
Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) 
sekční šéf resortu ‘Kammweg’
při Severním Polabí (www.severnipolabi.cz) - v. r. (pekky@dbdent.cz)
_________________________________________________________________________________________
KÁMEN OBRŮ
 Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých. V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravskou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté  (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941) 
fotografie:
odhalení (2. 4. 2012): |
Za Ždirnicí (Telnitz) otvírá se do lůna Rudohorského dlouhé hluboké údolí se šťavnatými luhy a hlubokými v mnohých oklikách vine se silnice na hřbet Rudohorský (Adolfsgrün). V údolí to ústí na východ vedlejší strmé, divokou bystřinou protékané a bukovým lesem zarostlé údolí, jímž hrbolatá vede pěšinka do Schönwaldu, dlouhé to vesnici pod horou Spitzberkem na hřbetu Rudohorském, na jejímž dolejším konci jest saská hranice.
Za Nakleřovem běží silnice skrze lesy do Petersvaldu (Petrovic), as 1 hodinu dlouhé vesnice, v táhlém, lučinatém údolí. Několik set kroků pod vesnicí rozšiřuje se na hranici saské v rondol, vysokými stromy zastíněný, s kamennými lavičkami. Nad Chlumem ční vršek Hůrka s trojhrannou kapličkou sv. Trojice, zřízenou na památku bitvy 1813 od císařů rakouského, ruského a krále pruského. Sem koná se na den Sv. Trojice slavná pouť. Jihozápadně od Chlumu za vsí Přestanovicemi (Pristen) podle silnice jest ruský pomník na r. 1813. Nad stanicí chlumskou (dr. Duchcovsko-Podmokelské) vine se cesta lesní strání kolem kapličky na hřeben Rudohorský do Ebersdorfu. Pod námi v hluboké, lesnaté rokli bublá horský ručej.
Od pomníku rakouského a pruského pokračuje silnice Teplicko-Podmokelská nejprve ovocným, pak vysokým, topolovým stromořadím ve směru přímočarém do vrchu až na vysočinu podrudohorskou u Žďáru, odkudž přes Libouchec (Königswald) znenáhla se sklání k Podmoklí. U Žďáru (Saara) kříží se s ní jiná silnice z Ústí přes ves Knínice na holém úbočí Rudohorském, přímo do Nakleřova vedoucí. Na nejvyšším místě první silnice nalézá se zcela o samotě hostinec u „Jitřenky“ („zum Morgenstern“). - V. Wachsmann - Severní Polabí - Od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína - Česká Beseda v Ústí n. L. 1888
|