 |
 |
 |
 |
 |
MODRÁ HŘEBENOVKA (Blauer Kammweg) 
se zrodila v neděli 13. 4. 1902, kdy se ve Varnsdorfu (Warnsdorf) setkali představitelé severočeských horských spolků zejména z Lužických hor (Zittauer [Lausitzer] Gebirge, Łužiske hory, Góry Łużyckie) a dohodli vytyčení trasy z Ještědu (Jeschken, Jeszczed) na Růžovský vrch (Rosenberg) . Nechali se inspirovat proslulou soustavou alpských chodníků (Pinzgauer Spaziergang) v okolí solnohradských lázní Zell am See , durynskou ‘Běžeckou stezkou’ Rennsteig a rovněž i poněkud menším systémem na Šumavě (Böhmerwald) . V červnu 1903 terén prozkoumal českolipský gymnaziální profesor, kněz Řádu sv. Augustina a vytrvalý vlastivědný badatel Anton Amand Paudler (*8. 10. 1844 Kamenická Nová Víska [Kamnitz-Neudörfel] - †10. 11. 1905 Praha) v doprovodu tehdy mnichovského akademického malíře, tzv. ‘Brožíka Šluknovského výběžku’, Augusta Frinda (*21. 11. 1852 Krásná Lípa [Schönlinde] - †3./4. 8. 1924 Krásná Lípa).k
_________________________________________________________________________________________
sesterské stránky: kammweg.cz, severnipolabi.cz, festivalsudety.cz, ukp98.cz/sudety, ukp98.cz/mid
AKTUÁLNĚ
13. 12. ne 10:15 
 |
ZANIKLÉ OBCE SUDET - sudecká procháska zaniklou historií
s Vyvezenou výstavou 
: Petrovice (Peterswald) , Hladov (Hungertuch) , Nový Dvůr (Neuhof) , Rájec (Raiza) , Antonínov (Antonsthal) , Lada (Brache), Cihlářský rybník (Ziegelteich) , Havraní (Rabenhaus) 
- odj.: 10:36 od Hraničáře na konečnou v Petrovicích,
návrat autobusem v časech pravidelných odjezdů ze zast. Tisá, rozc. Sněžník: 13:48, 15:48, 17:48 - vede: Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz) , sekční šéf resortu ‘Kammweg’ při Severním Polabí (www.severnipolabi.cz) (pekky@dbdent.cz)
PŘEDSTARTOVNÍ INFO: Po celou dobu budeme mapovat zaniklou historickou turistickou cestu „Kammweg - Modrá hřebenovka“ , která vznikla před 1. světovou válkou (s možností opětovného vytýčení). Více na kammweg.cz a stránkách zaniklých obcí zanikleobce.cz . Vše, co se nám podaří zdokumentovat, ať fotograie či upřesnění informací, zveřejníme prostřednictvím portálu MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ (www.severnipolabi.cz) .
Výstavní panely s místy souvisejícimi s plánovanou expedicí: 
Z přílohových solitérů NÚP (www.nup.cz) : 
Některé z přilehlých destinací:
Mapa
 |
Milan ‘Pekky’ Bouška (usti.blog.cz)
sekční šéf resortu ‘Kammweg’
při Severním Polabí (www.severnipolabi.cz) - v. r. (pekky@dbdent.cz)
_________________________________________________________________________________________
KÁMEN OBRŮ 
Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých. V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravskou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941)
fotografie:
odhalení (2. 4. 2012): 
Cesta z Podmokel na Sněžník i od kapličky
za vsí Sněžníkem na vrchol označena jest modrými značkami 
.
Výlet č. 3 možno spojiti s odbočkou ze vsi Sněžník do Tisé (přes 5 km) a navštíviti tisovské pískovcové stěny. - České Středohoří - II. opravené vydání - Jaroslav Křenek (* 17. 5. 1890 Třebenice [Trebnitz] - † 5. 9. 1964 Slaný [Schlan]) - nákl. KČST v Lounech [Laun] 1929, tiskem Ant. Štrombacha v Lounech, Tř. legionářů.
Za Ždirnicí (Telnitz) otvírá se do lůna Rudohorského dlouhé hluboké údolí se šťavnatými luhy a hlubokými v mnohých oklikách vine se silnice na hřbet Rudohorský (Adolfsgrün). V údolí to ústí na východ vedlejší strmé, divokou bystřinou protékané a bukovým lesem zarostlé údolí, jímž hrbolatá vede pěšinka do Schönwaldu, dlouhé to vesnici pod horou Spitzberkem na hřbetu Rudohorském, na jejímž dolejším konci jest saská hranice.
Za Nakleřovem běží silnice skrze lesy do Petersvaldu (Petrovic), as 1 hodinu dlouhé vesnice, v táhlém, lučinatém údolí. Několik set kroků pod vesnicí rozšiřuje se na hranici saské v rondol, vysokými stromy zastíněný, s kamennými lavičkami. Nad Chlumem ční vršek Hůrka s trojhrannou kapličkou sv. Trojice, zřízenou na památku bitvy 1813 od císařů rakouského, ruského a krále pruského. Sem koná se na den Sv. Trojice slavná pouť. Jihozápadně od Chlumu za vsí Přestanovicemi (Pristen) podle silnice jest ruský pomník na r. 1813. Nad stanicí chlumskou (dr. Duchcovsko-Podmokelské) vine se cesta lesní strání kolem kapličky na hřeben Rudohorský do Ebersdorfu. Pod námi v hluboké, lesnaté rokli bublá horský ručej.
Od pomníku rakouského a pruského pokračuje silnice Teplicko-Podmokelská nejprve ovocným, pak vysokým, topolovým stromořadím ve směru přímočarém do vrchu až na vysočinu podrudohorskou u Žďáru, odkudž přes Libouchec (Königswald) znenáhla se sklání k Podmoklí. U Žďáru (Saara) kříží se s ní jiná silnice z Ústí přes ves Knínice na holém úbočí Rudohorském, přímo do Nakleřova vedoucí. Na nejvyšším místě první silnice nalézá se zcela o samotě hostinec u „Jitřenky“ („zum Morgenstern“). - V. Wachsmann - Severní Polabí - Od Litoměřic až k Hřensku. Okolí měst Ústí n. L., Teplic, Litoměřic, Podmokel a Děčína - Česká Beseda v Ústí n. L. 1888